Sluneční soustava obrázky

       obsah této stránky:   
 Slunce
Planety:
 Merkur
 Venuše
 Země, Měsíc
 Mars
 Jupiter
 Saturn
 Uran
 Neptun		   << ZPĚT na astronomii

Trpasličí planety
Křižující planetky
Ostatní kosmická tělesa
Budoucnost Sluneční soustavy
 

začala vznikat před ~4,5 mld. let.

Slunce - centrální hvězda Sluneční soustavy

svou gravitační přitažlivostí drží pohromadě naši Sluneční soustavu.

Teplota výtrysků ~miliony °C.

Video: sluneční bouře

Planety astro.cz

Planeta:

Merkur

Má tekuté kovové jádro (<=mg. pole, dávná srážka), funkční sopky.
Během času se o několik km smrštil.
Velké krátery (nemá atmosféru - meteority rychlé 50 km/s nic nebrzdí).
Na pólech v kráterech (ve stínu) je vodní led.
Ve dne 400°C, v noci -170°C.

Oběh: 88 dní.
Rotace: 58 dní.
2,5×blíže Slunci, než Země.
Řídká atmosféra (neudrží hustou) - O, Na, H, He…
Na Zemi byl nalezen meteorit zřejmě vymrštěný dávnou srážkou z Merkuru.

Od r. 2011 jej obíhá sonda Mesenger (obr).
V r. 2015 (projekt BebiColombo) k němu odstartují 2 sondy (výhodné urychlení planetami) - r. 2022 dorazí na oběžnou dráhu

Venuše

Pozorujeme před úsvitem na V jako Jitřenku, po setmění na Z jako Večernici.

Země

Vzdálenost od Slunce = astronomická jednotka 1 AU = 150 000 000 km (zhruba).

Známe ji s přesností ±3 m.

Vzdaluje se od Slunce asi o 150 mm/rok.

Měsíc

Vzdálen asi 400 000 km od Země.
Nemá atmosféru.
6× menší přitažlivá síla (je lehčí).
1/80 hmotnosti Země (to je hodně)- způsobuje slapové jevy (příliv, odliv), díky němu se nekolébá osa Země (to by byly klimatické změny!).

Na povrch kosmonauti umístili "odrazky" - laserem ze Země lze změřit vzdálenost Měsíce s přesností na 1 mm!

(měří se zpoždění odraženého paprsku - s přesností na 10-11 sekundy)

Tekuté jádro (malé). Na povrchu jsou i krystalky ledu.

Největší kráter šířky 2500 km, hloubka 13 km.

Nejhlubší - nejvyšší místo - rozdíl 20 km.

Ve stínu až 40 K (-233°C).

Po Měsíci jezdil: 1973 ruský Lunochod 1 a 2 (obr), 2014 čínský Nefritový králík (obr).

100 km od něho obíhá sonda Lunar reconnaissance orbiter.
 

Mars foto

Mraky, sníh, byla tam kdysi voda (teď led).
Tančící Derviši = prašné víry, nasávají prach do atmosféry (stovky m velké, 60 m/s).
Nejvyšší sopka sluneční soustavy Olympus Mons (kráter prům. 25 km, základna 650 km, výška 21 km) - srovnání.

Po povrchu jezdí Spirit, Oportunity, Curiosity (přistání + práce, příprava).

Obrázky z Marsu: vid.

Jupiter

obrázky - Google

Saturn

Prstence Saturnu
Měsíce Saturnu (65)

Uran

 

Neptun

 

Trpasličí planety

Ceres
Pluto
Eris větší, než Pluto - kvůli ní byl i Pluto prohlášen za trpasličí planetu

Pallas
Vesta průměr ~520 km, železná. Kráter 500 km
Juno, Haumea, Makemake …

Křižující planetky

Občas se přiblíží na své cestě k Zemi, ø > 140 m (globální nebezpečí pro lidstvo).

Apophis

ø = 250 m; m = 20 Mt; energie nárazu = 375 Mt TNT (max. puma měla 60 Mt); průlet pá 13.4.2029 v noci, ve výšce jako geostacionární družice. Další průlety: r. 2036, 2037, 2076.
Na planetku bude umístěn radiový vysílač.

Ohrožující planetky na NASA, animace spacereference.

 

Ostatní kosmická tělesa

Meteorit

Bolid = mimořádně jasný meteorit
Z dosud detailně prozkoumaných 12 meteoritů 4 popsala hvězdárna Ondřejov.

Tunguzský meteorit - 1908, velký kámen 30 m, vybuchl ve výšce 13 km, zasáhl území 5000 km2, do 200 km rozbitá okna.

Kosmické smetí - 9200 tun v 28000 troskách družic kolem země - nutno uklízet.

Budoucnost Sluneční soustavy

7 miliard let:
Merkur se časem se srazí s Venuší nebo spadne do Slunce.
Časem poroste zářivý výkon Slunce, Zemi ohřeje více, než na 100°C.
Dále Slunce expanduje na "Červeného obra", pohltí tím Merkur, Venuši a Zemi. Mars bude časem vymrštěn do vesmíru.

Odkazy:

Použité zdroje: