dříve | dnes | |
svícení | louče, svíčka | zářivka, LED dioda… |
zábava | živá kapela (občas) | TV, přehrávače, internet, kino… |
cestování | pěšky, kůň, povoz | auto, bus, vlak, letadlo |
zprávy | ústně, posel | TV, rádio, noviny, internet |
práce | ručně | jeřáb, bagr, kombajn |
strava | vlastní vypěstovaná = jednotvárná | vše lze koupit = pestrá (dožíváme se vyššího věku) |
Lidé pozorovali věci kolem sebe a zjišťovali, jak fungují.
Vědec - zkoumá přírodní jevy.
Věda - práce vědce (objevy, vynálezy).
DÚ: doplň tabulku:
vynález | užíván od roku | podrobnosti (název, jméno vynálezce, zařízení…) |
TV vysílání (u nás v ČR) | ||
kosmická raketa | ||
žárovka | ||
stolní počítač | ||
mobilní telefon | ||
internet + www stránky |
(návod: hledej “první stolní počítač”, “první vysílání TV ČR”)
Co myslíme výrokem "technikou se svět zmenšil"?
V čem se od nás dřívější lidé lišili?
Fyzika zkoumá chování neživých předmětů kolem nás.
O dějích zjišťuje jak fungují a proč tak probíhají.
Ukázky:
Fyzika byla původně nauka o celé přírodě (physis [fyzis]
= přírodní).
Dnes zkoumá jevy neživé přírody.
Fyziku se učíme proto, abychom věděli, jak co v přírodě funguje.
Mechanika - nauka o klidu a pohybu těles (let míče, rovnováha akrobata …).
Termika - nauka o tepelných jevech (tání, ohřev …).
Elektřina a magnetismus - nauka o elektrických a magnetických jevech (blesk, elektromotor …).
Optika - nauka o světelných jevech (duha, brýle …).
Jaderná fyzika - nauka o (jádru) atomu a využití energie atomů (jaderná elektrárna, bomba …).
Akustika - nauka o šíření zvuku (ozvěna, kytara …).
Astronomie - nauka o kosmických tělesech a jejich chování (pohyb a složení kosmických těles, děje ve vesmíru).
Úkol: interaktivně přiřaď.
Tělesa = předměty kolem nás (věc, člověk, živočich, rostlina).
Např: rohlík, láhev limonády, nafouknutý balónek, spolužák …
Voda není těleso, voda v láhvi je těleso.
Těleso vždy má nějaký TVAR (lze jej nakreslit).
Lze nakreslit tělesa: míč, kladivo, skleněná deska, vzduch v láhvi, krabice, voda ve sklenici, auto, květina
Některá tělesa se skládají z menších těles (auto - součástky).
Tělesa se od sebe liší velikostí, tvarem, barvou, hmotností, teplotou,… =
vlastnosti těles.
Fyzika zkoumá vlastnosti těles a jejich pohyb.
Mikroskop -
zkoumá malá tělesa (biolog, kriminalista…) elektr.
Dalekohled -
zkoumá vzdálená tělesa (voják,
námořník,
astronom,
hvězdárna,
Hubbleův,
Webbův teleskop).
Látka = materiál (ze kterého jsou tělesa
- např.železo, mléko, pára …).
Látka nemá tvar ani velikost.
Některou látku tvoří směs jiných látek (kakao = mléko+kakaový prášek …).
(z látky je zhotoveno těleso)
PŘ: Guma (pryž): kaučuk + přísady
Úkol: Doplň tabulku:
látka | jak se získává |
dřevo | |
sklo | |
plasty | |
železo | |
písek | |
cihla | |
sůl | |
kámen | |
zlato |
DÚ: Kartička L, T (látka, těleso).
Uvedená slova si napiš do sešitu, nad každé dopiš buď "L" nebo
"T" (látka, těleso): kakao, bonbón, benzin v nádrži, limonáda, rybník, šiška,
ryba, kyslík, Země, láva, helium v balónku, mrak, led, kapka.
Upřesni (uveď příklad), kdy pokládáme za těleso a kdy za látku: čokoláda, kámen,
limonáda, pivo, káva.
Koloběh
vody: z moře a pevniny
-> vypaření -> mraky -> srážky (déšť, sníh…) -> řeka -> moře, rybník
(vid,
kapka).
Látka se může nacházet ve skupenství:
- pevném (led, sníh)
- kapalném (voda)
- plynném (pára)
Vodní pára není vidět.
Mlha, mrak, vydechovaný "obláček" z úst v zimě - není to pára, ale malé kapičky vody.
Video: výklad skupenství
Látky většinou mění skupenství:
pevná látka | <–> | kapalina | <–> | plyn |
nízká teplota | vysoká teplota |
led | ttání | voda | tvaru | pára |
|––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––– | |
pevné | 0°C | kapalné | 100°C | plynné |
vosk (tuhý) | tekutý vosk | páry vosku | ||
|––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––– | |
pevné | 50°C | kapalné | 300°C | plynné |
cín (pevný) | tekutý cín | páry cínu | ||
|––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––– | |
pevné | 232°C | kapalné | 2720°C | plynné |
železo (pevné) | tekuté železo | páry železa | ||
|––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––– | |
pevné | 1540°C | kapalné | 2750°C | plynné |
líh (pevný) | alkohol (líh) (kapalný) | páry lihu | ||
|––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––– | |
pevné | –115°C | kapalné | 78°C | plynné |
Za normálních podmínek (20°C) je:
železo, zlato, sklo - pevná látka
voda, rtuť - kapalná látka
kyslík - plynná látka
Při vyšších nebo nižších teplotách mohou být látky v jiném skupenství.
ZAJÍMAVOST: na kometě při -273°C je
kyslík, vodík - pevná látka
na Merkuru (při ~430°C) je
tekuté: olovo, zinek…, pára: rtuť
-273,15°C = absolutní nula, tj. nejnižší možná teplota ve vesmíru
dusík (pevný) | tekutý dusík | dusík - plyn | ||||
|––––– | ––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––––– | –––||––– | –––––––––––––– | | |
-273,15°C | pevné | -210°C | kapalné | -196°C | plynné | (neomezená vyšší teplota) |
Ukázka: tavení olova
Kdy jsou kapalné voda, vosk, železo? (od-do)
voda 0°-100°C, vosk 50°-300°C, železo 1540°-2750°C
Kdy jsou plynné líh, cín? (od-do)
líh 78°-neomez, cín 232°-neomez.
Kdy jsou pevné dusík, voda, vosk? (od-do)
dusík -273° – -210°C, voda
-273-0°C, vosk -273-50°C
V jakém skupenství je při 300°C cín, alkohol, voda?
cín K, alkohol PL, voda PL
stavby: dřevo, kámen, beton, železo, asfalt
dopravní prostředky: železo, hliník, plast, guma
vedení elektrického proudu: kovy (železo, hliník, měď, cín, zlato)
kryty zařízení, nástrojů - plast, dřevo
Tělesa z pevných látek nemění svůj tvar. Změnu tvaru způsobí až dostatečně velká
síla.
Vlastnosti pevných látek
Vlastnosti látky lze měnit (např. zahřátím).
Ukázky: zahřátí jehly, přelomení drátu ohýbáním.
Tvrdší těleso udělá vryp do měkčího.
Mosazné těleso je tvrdší, než hliníkové.
Ukázky: řezání skla, porovnání tvrdosti vrypem
Dřevo-pila, železo-pilník,
nůž
soustruhu
Úkol: Napiš, příp. prezentace:
1. Jaký známe nejtvrdší materiál (v přírodě)?
2. Jak se získává?
3. Kde na Zemi?
4. Na co se používá?
- voda - pití, hygiena, výroba elektřiny, zábava
- benzin - pohon vozidel, čistidlo
- olej - vaření,
mazání
- mléko - pití, výroba pokrmů
- líh (alkohol,
ethanol) - pití, čistidlo
Vlastnosti kapalin:
Ukázka: karteziánek, NEstlačení vody stříkačkou.
Všechny plyny jsou:
- stlačitelné:
pneumatiky,
nádoby ("bomby")
na stlačený plyn (vaření,
topení, dýchací přístroje…)
- rozpínavé: uchází duše, "roste" meteorologický balón, pérování (Citroen,
náklaďák
_)…
Díru v duši kola najdeme při jejím ponoření do vody (duši nafoukneme).
Vzduch = směs plynů (dusík, kyslík, oxid uhličitý, vodní pára,…)
Ukázka: vzduch ve skleničce pod vodou, pád kornoutů
Kde v našem městě najdeme stlačený plyn?
pneumatiky, dýchací přístroje hasičů, propanbutanové vařiče, sodastream
Z jakých plynů se skládá vzduch?
Koho vzduch brzdí? (když to chceme - nechceme) padák, auta, brzdící klapky letadla
Ukázka: přelij vzduch do druhé skleničky pod vodou.
Vodík - lehčí, než vzduch (náplň vzducholodí), ale HOŘÍ, výbušný -
(vzducholoď Hindenburg
vid1-přist+požár,vid2)
Hélium - lehčí, než vzduch (náplň balónků, velkých
balónů, vzducholodí)
Zemní plyn = přírodní hořlavý plyn, těží se ze země (jako ropa)
- na vaření, topení
- bez barvy a zápachu - přidávají se do něj zapáchající
příměsi, aby byl cítit (kdyby unikal)
Oxid uhličitý
- produkt hoření, vydechují jej živočichové
- bez barvy a zápachu
- těžší, než vzduch (pozor ve sklepě), zabraňuje hoření
- bublinky v nápojích (minerálka, limo, pivo…)
Ukázka: CO2 nalitý z láhve uhasí svíčku.
Kyslík (součást vzduchu): - nutný k dýchání, hoření
- tam, kde není, člověk jej bere v nádobě (potápěč,
kosmonaut, hasič)
potápěčský
zvon,
bomby ,
raketa-palivo
- vhánění vzduchu zvýší hoření (foukání do ohně, kovářský měch…) -
tavení železa
- "vydechují" ho rostliny
Ukázka: Je ve skleničce kyslík? (svíčka)
VIdeo: budování plynovodu v
ČR 26', těžba plynu na
Sibiři 4'
Propan-butan - hořlavý (turistické vařiče, palivo pro auta LPG) bomby
Acetylen - s kyslíkem tvoří žhavý plamen - sváření, řezání ("autogen").
skupenství | látka např: | těleso např: | mění |
pevné | dřevo | prkno | - |
kapalné | voda | voda ve sklenici | tvar |
plynné | vzduch | vzduch v této místnosti | tvar, objem |
Parní stroj - pára
z kotle posunuje píst (lokomotiva,
model,
wi
Vašč-loko).
Kompresor
(~motorová pumpa) stlačí plyn (zaber méně místa).
Stlačený vzduch - nafoukne pneumatiku, zvedne
auto
- pohání sbíječku
a pneumatické
kladivo
- pérování náklaďáků, Citroen
-
vzduchovka
POZOR: Stlačený plyn uchováváme v ocelové láhvi ("bombě")
- má silné stěny.
Vypiš plyny, které stlačujeme do tlakových láhví ("bomb") + užití toho plynu.
Všechna tělesa (tužka, já, vzduch kolem nás, Země, Slunce, vesmír…) jsou složena z atomů.
Látky lze dělit (drcení, řezání, rozstříknutí
kapaliny
…)
Átomos (řec.) = nedělitelný.
Atom je maličký, je vidět jen speciálním elektronovým mikroskopem (obr).
V jednom lidském vlasu je víc atomů než lidí na světě.
Známe 118 druhů atomů
(period
tabulka).
Znát:
Hydrogenium | -vodík | Ferrum | -železo |
Oxygenium | -kyslík | Cuprum | -měď |
Natrium | -sodík | Aurum | -zlato |
Cl | -chlór | Nitrogenium | -dusík |
Carbonium | -uhlík | Sulfur | -síra |
Úkol: podle seznamu prvků (FY tabulky) uveď užití prvků, které znáš.
je pevné spojení 2 či více atomů do skupiny.
atom: |
![]() |
molekula: |
![]() |
Molekula vody: H2O
Úkol: z jakých atomů se skládá: | NaCl | - sůl | O2 | - kyslík (molekula) | |
CO2 | - oxid uhličitý | O3 | - ozón – | | – | ||
CO | - oxid uhelnatý | N2 | - dusík – | | – | ||
H2SO4 | - kyselina sírová | H2 | - vodík – | | – | ||
H2O2 | - peroxid vodíku |
Látky tvořené jen z atomů: např. kovy (železo, měď, hliník…),
tuha…
Látky složené z molekul
(většina): voda, vzduch, dřevo, plast…
Atomy nemají barvu, vůni, teplotu…
Atomy se stále pohybují (kmitají).
Zahřátí -> atomy kmitají rychleji, ochlazení -> pomaleji
(samy nejsou "teplejší"!).
Rozkmitání atomů (broušení…) -> ohřátí tělesa.
Tření dlaní->rozkmitání molekul kůže.
Nejsou teplé či studené atomy. Jsou jen atomy kmitající více, nebo méně.
Skript: phet: tvorba molekul, tvary
Kviz atom jméno->značka
Všechny částice se stále neuspořádaně pohybují.
-
kmitají na místě (pevné látky)
- kmitají a ještě "cestují" látkou (kapaliny a plyny - díky nárazům okolních částic).
Kmitající molekuly vody bouchají do částic čaje - "rozstrkají" je do celé kapaliny.
Nazýváme to Brownův pohyb.
Částice jedné kapaliny (plynu) pronikají mezi částice druhé kapaliny (plynu): voňavka, rozpuštění
např. cukru, čaje ve vodě, šíření zápachu…
Toto pronikání částic
nazýváme DIFUZE.
Čím vyšší teplota, tím více částice kmitají.
Video - difúze (pom,
vyš,
niž tepl)
phet-difuze
Vašč-difuze
Vašč-brown
Brown
pohyb částic kapaliny
(natočeno v
British Muzeum), difuze na
youtube
.
Kviz atom značka->název
Kviz Atomy a molekuly | YKP
1. Vysvětli (napiš), co to je DIFUZE.
2. Uveď 3 příklady difuze v kapalině (vysvětli, co se tam děje)
3. Uveď 3 příklady difuze v plynu (vysvětli, co se tam děje)
4. Kdo se pohybuje Brownovým pohybem?
5. Uveď 2 příklady dějů, které probíhají díky Brownově pohybu.
6. Kmitají všechny částice?
7. Kmitají pořád?
8. Co se stane s částicemi tělesa, když těleso: a) zahřeji, b) ochladím?
9. Napiš 3 způsoby, jak rozkmitat atomy hřebíku.
10. Látky (3), ve kterých jsou atomy samotné (netvoří molekuly):
11. Látky (3), jejichž atomy se sdružují do molekul:
Krystal = pravidelně uspořádané atomy pevné látky (křemen, sůl, diamant …).
Odkazy: tvary krystalů, obrázky krystalů, největší krystaly,
Krystalická látka: částice má uspořádány v krystalické mřížce (pravidelně) - např. železo, sůl, křemen, diamant (sur), sníh, cukr, led …
Vznikají:
- pomalým tuhnutím kapaliny (led)
- vypařováním vody z roztoku (sůl z mořské vody)
- ztuhnutím páry (jinovatka, námraza na okně,
vločky,_,_)
Amorfní (beztvará) látka: částice jsou umístěny nepravidelně (nahodile) - např. vosk, asfalt, guma, sklo, plast, pryskyřice (jantar)…
- vzniká např. při rychlém tuhnutí kapaliny
- napřed změkne, pak postupně taje - nemá přesnou teplotu tání
Úkol: připrav krystaly soli.
Návod: do vody ve sklenici přidávej sůl tak
dlouho, dokud se rozpouští.
Kapalinu pak slij do misky, přikryj papírem a nech
na klidném místě vypařovat (alespoň ~2 týdny).
Ukázky krystalů: ZŠ Litvínovská ( I ,
II),
Naica,
boraxový
Zajímavosti: voda v beztíži
Vodní pára - molekuly:
UKÁZKA: "suchý led" jako tekutý plyn: 1, 2, kapsle, pokus ČT
Tabulka s vlastnostmi skupenství.
Kviz: skupenství-porovnání6
Chemický prvek = látka ze stejných atomů (např. železo, kyslík, rtuť, hliník …).
Značky prvků známe: kyslík O, dusík N, vodík H, uhlík C, železo Fe, zlato Au …
Prvky jsou seřazeny v Periodické tabulce prvků (118 druhů atomů).
Wiki - tab
Video:
periodická tabulka (nezkresl. věda)
Najdi v tabulkách značku jódu, draslíku, cínu a jejich teploty tání. Najdi názvy prvků se značkou Mg, Sb, P.
Části atomu:
Pořadí=číslo v periodické tabulce je POČET p+
(protonů) v jádře atomu.
1 p+ (proton) přitahuje vždy 1 e-
(elektron). Proto je počet e- = počet p+.
POZN: Částice nabitá + přitahuje částici nabitou – .
p+ a n0 jsou "těžké" vzhledem k "lehkému" e-.
PŘEDSTAVA: Atom je 100000× větší, než jeho
jádro.
(od 10 cm velkého jádra by byly
elektrony 10 km daleko)
(od 1 mm velkého jádra by byly
elektrony 100 m daleko)
Video: Co je atom?