Teplo náčrtky

 

Vlastnosti skupenství (opakování)
Vnitřní energie tělesa
Teplo
Tepelná výměna
Měrná tepelná kapacita látky     
Výpočet předaného tepla(ohřev)
Přenos tepla
Tělo živočichů a teplo
Změna skupenství    
 Tání, tuhnutí
 Vypařování
 Kapalnění
 Var
 Sublimace
 desublimace
Měrné skupenské teplo
Hledání v tabulkách
Výpočet předaného tepla(skupenství)
Teplotní roztažnost
Anomálie vody
Meteorologie

Vlastnosti skupenství náčrtky

Pevné látky krystalické - mají atomy v krystalické mřížce (sůl, železo, led, tuha, diamant, cukr, …).
Mají přesnou teplotu tání.
Pevné látky amorfní (beztvaré) - atomy nepravidelně uspořádané (asfalt, sklo, vosk, plasty. …).
Tají v rozmezí teplot.

  mění objem mění tvar kmitání částic vzájemné síly
mezi částicemi
uspořádání přemístění částic vzdálenost částic
pevné nejméně  přitahují se, natěsnány  krystalická mřížka  natěsnány
kapalné  podle nádoby  více  přitahují se (méně), natěsnány Brownův pohyb natěsnány
plynné  stlačitelné 
rozpínavé
 podle nádoby  nejvíce odpuzují Brownův pohyb větší

POZN: Brownův pohyb = "cestování" částic volně po kapalném (plynném) tělese díky vzájemným nárazům při kmitání (šíření vůně ve vzduchu, rozpouštění cukru v čaji…)


Vnitřní energie tělesa

je energie obsažená uvnitř tělesa.
Patří do ní Ek jednotlivých částic (energie kmitání).

Vnitřní energie tělesa závisí na:
- počtu částic tělesa ( částic - E ~větší těleso)
- teplotě tělesa ( teplota - E)

Změna vnitřní energie = ohřátí či ochlazení tělesa - při:

Ukázka: mixér, zatlouk. hřebíku


Teplo náčrtky

Teplo = ta část vnitřní energie, kterou těleso může odevzdat celková energie předaná (odebraná) částicím předává se
Teplota tělesa = stav tělesa úroveň kmitání vybrané částice zvyšuje, snižuje se

Teplo = ta část vnitřní energie, kterou těleso může odevzdat (~změna kmitání částic). PŘEDÁVÁ SE
Teplota tělesa = stav tělesa (jak "moc kmitají" jeho částice). ZVYŠUJE, SNIŽUJE SE

Kmitání částic určuje, jakou teplotu má těleso.
Dodání (odevzdání) tepla vede ke změně kmitání částic.

Teplo je energie, kterou předává teplejší těleso chladnějšímu.

Teplo je fyzikální veličina.
Značka: Q (calorique)
Jednotka: 1 J (Joule)
kJ, MJ

Jednotku 1 J má práce, energie i teplo - navzájem se mezi sebou přeměňují!!

Částice každého tělesa vždy kmitají (kmitání ustává až při "absolutní nule" -273,15 °C).
Ohřátí tělesa = jeho částice více rozkmitám.

Ohřevem tělesa se zvýšil(a) jeho … Teplejší těleso předalo studenějšímu … Slunce předalo povrchu Země zářením …


Uveď, o který pojem (teplo-teplota) se jedná: dům tenkou zdí předává ven …, částice tělesa hodně kmitají - …, slunce předalo tělesu…,

Tepelná výměna

je předávání tepla z jednoho tělesa (teplejšího) na druhé (studenější).
Skončí vyrovnáním teplot obou těles.

Více kmitající částice (teplejšího tělesa) při ní předají část své energie částicím studenějšího tělesa (vzájemnými nárazy).

PŘ: Čaj teplo odevzdá, lžička přijme.

Bosá noha - dlažba: tepelná výměna probíhá lépe (ani papír namotaný na železe nechytne).
Bosá noha - polystyren:      –  /  /  –       hůře (noha teplo neodevzdává - pocit vyšší teploty).

POZN: látka je v kapalném skupenství pouze od teploty … do teploty ….
Ukázka: ohřev vody v papíru, neprask. balónek

Jak intenzita tepelné výměny souvisí, že je člověku horko, zima?
Hoří papír namotaný na železné tyči?


Proč je ti v 20°C vodě zima,v místnosti však příjemně?
Lze ohřívat vodu nad plamenem v papíru? Proč?
Které veličiny mají něco společného s teplem? Které a proč?

Měrná tepelná kapacita látky

udává množství tepla potřebného k ohřátí 1 kg dané látky o 1°C.

Měrná tepelná kapacita je fyzikální veličina.
Značka:     c (capacity)  
Jednotka:     J     kJ
  –––––  , –––––
   kg.°C  kg.°C

(čteme: Joule na kilogram a stupeň Celsia)

1 kg každé látky potřebuje k ohřátí o 1°C jinak velké teplo (viz tabulka).

Např. 1 kg vody ohřeji o 1°C teplem 4200 J.

cvoda = 4,2 kJ/kg°C, cželezo = 0,45 kJ/kg°C, colovo = 0,129 kJ/kg°C
Více tepla přijme (odevzdá) těleso:
- větší hmotnosti (
m - Q)
- z materiálu, který "pojme" více tepla (
c - Q)
- při větším rozdílu teplot
(rozdíl - Q)


Na jakých veličinách závisí teplo, potřebné k ohřátí nějaké destičky? (3)

Výpočet předaného tepla (při tepelné výměně)

Q = m.c.(t2 - t1)

Q = teplo přijaté (odevzdané) tělesem hmotnosti m při ohřátí (ochlazení) z teploty t1 na teplotu t2 (materiál tělesa má měrnou tepelnou kapacitu c).

POZN: V případě ochlazení bude (t2 - t1) záporné - proto, že teplo bude odevzdáno.

PŘ: Uvaříme 1 l vody na čaj:
m = 1 kg; t1 = 20°C; t2 = 100°C; cvoda = 4,2 kJ/kg.°C
Q = m.c.(t2 - t1)
Q = 1×4,2×(100 - 20)
Q = 336 kJ
1 l vody přivedeme k varu (20°C->100°C) dodáním tepla 336 kJ.

Kalorimetr = tepelně izolovaná nádoba pro měření. Po smíchání např. kapalných těles různých teplot v ní měříme výslednou teplotu.

Spočti teplo potřebné k ohřátí 5 kg hliníku z 20°C na 60°C.
Spočti teplo, které termoláhev (2 l vody) předá člověku. Teplota z 60°C poklesla na 40°C.


Spočti zpaměti teplo předané při změně teploty ledu -20°C->-50°C pro a) 1 kg, b) 20 kg.
Proč suché tričko "hřeje" a mokré chladí? (vysvětli pomocí tepla)

Přenos tepla na jiné místo

  1. vedením (částice si navzájem předávají energii - kmitání)
    - tepelné vodiče (kovy) - konstrukce teploměrů, topení, chlazení, Davyho kahan, tepelný most (traverza skrz zeď, jednosklo…) (vid: proužky na termokam. tyčky vedou, Al×Fe 1:04 )
    - tepelné izolanty: V=látky obsahující hodně vzduchu
    izolant použití
    minerální vata, polystyren V izolace staveb, ledničky
    dřevo, plast držadla nádobí
    vzduch dvojitá okna, "čepýření" ptáků, Trombeho stěna (obr)
    dutá vlákna , peří V vatelin oděvy, spacáky, peřiny
    sníh V nory polárních zvířat
    korek V podlaha
    vakuum termoska
    molitan V matrace

DÚ: Najdi doma alespoň 5 materiálů - izolantů a vypiš 2 jejich použití (*fotografie seřaď do prezentace podle materiálu)


Ikdyž cvzduch=1 kJ/kg.°C a cželezo= 0,45 kJ/kg.°C (méně), při kontaktu s 20°C tělesem máš u vzduchu pocit "normální", u železa "chladno". Proč?

  1. prouděním (přemístěním tělesa - kapaliny, plyny) - voda při vaření, vzduch v atmosféře, mořské proudy, vzduch v místnosti
    Užíváme jej i k chlazení motoru (vodou, vzduchem), počítače, rozvodu tepla v ústředním topení (vid barev.led topení-trubice O vánoč.stromeč.-2:18)
    Proudění vzduchu v místnosti
     
    Proudění vzduchu za záclonou
     
    Komín, proudění vzduchu v domě
     
      Jak fouká vítr v létě a v zimě

    Proč se i v bezvětří točí kryt komína?


  2. tepelným zářením (horkého tělesa skrz průhledné prostředí) - záření Slunce, ohně, topení (vid: Croox. mlýn.-2:34)
    Příjem tepelného záření i vyzařování tělesa ovlivňuje jeho:
    1. teplota (teplejší těleso více vyzařuje)
    2. vzdálenost od zdroje tepla se vzdáleností rapidně klesá)
    3. plocha větší plocha - více vyzařuje
      hodně září (přijímá): málo září (přijímá):
    4. povrch drsný:
    silnice, kamna
    hladký, lesklý:
    zrcadlo, termoska
    5. barva tmavá (černá):
    silnice, kamna, sluneční kolektory
    světlá (bílá):
    bílý oděv beduínů

Horké těleso ochladíme lépe, pokud zvětšíme jeho plochu ~kontakt s okolím (rozkrojím horký brambor, chladič…). Podobně s ohřátím.

Video: vyzařování tepla 1:10, příjem tepel. záření-bar.proužky

Jak nejlépe upravit střechu auta pro pobyt v tropech? (3 faktory). obr
Horkou krupičnou kaši, brambory, máme v miskách. Jak je co nejrychleji ochladit?
Proč jsou ledničky většinou bílé? Proč mají kosmonauti bílý skafandr?
Jak by mělo vypadat těleso ústředního topení s maximální výhřevností? (min. 3 vlastnosti)
Zaměstnanec pracuje v místnosti, kde je i pec. Vyjmenuj úpravy, kterými jej lze chránit před horkem.


Tělo živočichů a teplo

Tělo stále odevzdává teplo svému okolí (část Epotravy –> teplo).
Odevzdává MOC tepla (mráz, vítr, studená voda…), živočich se chrání:
 - tepelným izolantem: tukem (tuleň), peřím (+"čepýření"), zahrabáním do izolantu (sněhu, sena, listí), člověk oděvem, neoprénem
 - tvorbou tepla ve svalech: třes zimou, zahřátí se pohybem
 - snížením tělesné teploty = zimní hibernace ("spánek") - méně vyzařuje teplo+ušetří energii na metabolismus
 - zmenšením chlazené plochy těla: schoulení se, semknutí tučňáků
Odevzdává MÁLO tepla (nebo přijímá MOC tepla) (námaha, léto, požár…), živočich se chrání:
 * cíleným výdejem tepla na vypaření: potu, slin na jazyku (pes), vody po koupání
 * chrání se před slunečním zářením (úkryt, zahrabe se, pokryje se blátem…)
 * člověk oděvem odrážejícím tepelné záření (bílý, lesklý)

Zvýšená teplota = obrana těla proti infekci zvýšenou produkcí tepla (vyšší teplota mikroorganismům nesvědčí).

Pocit - je mi:
 - teplo = odevzdávám málo tepla (léto, dotyk s tepelným izolantem)
 - "akorát" = odevzdávám teplo jako ve 20°C místnosti
 - zima = odevzdávám moc tepla (zima, dotyk s tepelným vodičem)


Změny skupenství - názvy dějůZměna skupenství  obrázky

Ke změně skupenství vždy musíme látce dodat (či odebrat) teplo, aby částice kmitaly více (méně).
Tání - led, asfalt, čokoláda, tuk, vosk, olovo, cín, láva ze sopky…
Tuhnutí - zmrznutí vody, tuhnutí čokolády, vosku.
Vypařování - sušení prádla, vaření, ředidlo…
Kapalnění - orosení sklenice, rosa, destilace …
Sublimace - vůně tuhého deodorantu, sušených květin…
Desublimace - námraza, jinovatka (+obr).

Ukázka: Skupenství prvků při dané teplotě.


Vysvětli, zda může dojít k přechodu pevná->plyn, plyn->pevná.
Vysvětli, proč látka při tání, tuhnutí, vypařování, kondenzaci teplo přijímá (odevzdává).

Tání, tuhnutí

Voda <––> led (v přírodě), tavení železa, cínu, olova, čokolády, másla, vosku, asfaltu…
Tání: částice pevné látky se teplem rozkmitají tak, že opustí krystalickou mřížku –> mohou se volně pohybovat (= kapalina).
Tuhnutí: částice kapaliny při odebírání tepla kmitají čím dál méně a "sedají" si na místa v krystalické mřížce (pevná látka).
POZN: Tání, tuhnutí probíhá pouze při ttání - tuto teplotu má směs (kapalina+pev.l) dokud poslední částice nezmění skupenství.
(vid:tání ledu:vid,yout, kostka ledu termokamerou)

POZN: lehce taje vosk, parafín (kolem 50°C), cín (230°C), olovo (330°C)

Proč jede lyže, brusle? Vrstvička vody na povrchu umožnuje lyžování, bruslení.Některé látky při tuhnutí mění svůj objem, např.:

Ukázka tání pájení, lití olova, regelace.

Zajímavosti:
- amorfní látky tají v rozmezí teplot (změkne, pak taje)
- na povrchu ledu i sněhu je i při nižších teplotách tenká vrstvička vody - ta umožňuje bruslení, lyžování (nikoliv tedy tlak brusle - zdroj).
- voda může být kapalná i pod nulou - zázr.přír (3:50, na zač. ukládání), v autě - je-li málo "zárodků" pro krystalickou mřížku
- horká voda zmrzne rychleji, než studená (Mpembův jev _)


Mezi 2 destičky kápnu a) vodu, b) vosk. Vložím ztuhnout do mrazáku. Jak se změní vzdálenost destiček a), b)?
Proč lyže, brusle jedou?
Plave na svém kapalném skupenství vosk, led? Proč?
Mají všechny látky přesnou teplotu tání (tuhnutí)?

Vypařování

se děje za každé teploty (kapalina nemusí vařit) - částice na povrchu kapaliny se teplem rozkmitá tak, že "uletí" ostatním –> pára.
Vypařování lze urychlit:

Těkavé kapaliny - snadno se vypařují (benzin, líh, ředidlo…), více nasytí vzduch, nebezpečí výbuchu. Páry benzinu jsou nebezpečnější, než benzin v uzavřené nádobě.
Využití: sušení (prádla, ovoce, bylin), "schnutí" barvy, pot vypařováním ochlazuje tělo (pes - jazyk), vaření povidel, voňavka…
(vid: pocení termokam.)

Na čem závisí vypařování? Na teplotě, velikosti plochy a odvádění par.

Na čem závisí, jak rychle uschne chodník po dešti?
V jakém pořadí vyschne 1 dcl vody: na podlaze, v láhvi, v hrnci, v rozprostřeném ručníku?
Jak v pokoji co nejrychleji zvětšit vlhkost vzduchu rychlým vypařením vody? (navrhni)
Jak urychlit schnutí stěn po vymalování v zimě?
Proč má pes v létě vyplazený jazyk?


Kapalnění (kondenzace)

Vlhkost vzduchu (relativní) nám říká, kolik procent (z maximálního množství) páry je ve vzduchu (běžná vlhkost 40% - 60%).
Ve vzduchu je vždy i pára. Při nižší teplotě se do vzduchu páry "vejde" méně - přebytečná ZKAPALNÍ: rosa, orosení sklenice, brýlí při vstupu do tepla, mlha, dešťové mraky, zamlžená skla auta, vlhko ve sklepě…
Tepelný most (traverza…) - v zimě na ní kondenzuje voda - vlhkost zdi (uvnitř bytu).

POZN: V uzavřené nádobě je tzv. rovnovážný stav = za 1 s se vypaří stejné množství kapaliny, jako zkapalní par (uzavřená láhev, uzavřená cisterna …)

Užití: získání vody na poušti, odvádění zkapalněné vody z ledničky, myčka (napustí studenou vodu na konci mytí), sušička prádla (chladí vlhký vzduch z prádla), z klimatizace kape zkondenzovaná voda….

Ukázka: kondenzace vody k pití.
Aby se nezamlžilo (nenamrzlo) zadní sklo auta, lepíme na něj vytápění skla. Přední sklo - ofuk teplým vzduchem.


Jak získat trochu vody na poušti, v lese? Odkud se ta voda bere?
Proč se zamlžují brýle, orosí sklenice? Odkud se ta voda bere?
Proč jsou kapky na zadní stěně ledničky?
Jak vzniká déšť?
Proč z klimatizace kape voda? Kde se bere?

Var

probíhá pouze při tvaru (100°C za normálního tlaku). V celém objemu kapaliny se teplem vytvářejí bublinky páry, které sbírají další molekuly a stoupají vzhůru.
tvaru závisí na tlaku: vyšší tlak: Papinův hrnecw, autoklávw vaří při 120°C
                        nižší tlak: horolezcům vaří voda při 90°C

var vypařování
pouze při tvaru za každé teploty
v celém objemu kapaliny jen na povrchu kapaliny

Využití: tepelná úprava pokrmů, příprava povidel ("vyvaření" vody), dezinfekce nástrojů, pozor na "vaření motoru"…
Destilace vody, alkoholu, oddělení složek ropy (každá složka vaří při jiné teplotě)

Ukázka: Chování částic vody v různých skupenstvích na aldebaran.
Ukázka: Var vody při 26°C - zázr.přír. (1:25), LP, 2
Ukázka: var dusíku 1


Jak probíhá destilace?
Mohli by horolezci na Mount Everest nějak vařit při 100°C?
Na co slouží autokláv? Jak pracuje, jaká je v něm teplota, proč?

Sublimace

je přechod pevné–>plynné skupenství.
Využití:sublimační tiskárna, sublimační sušení (zmražených potravin, zmrzlého prádla), tuhá voňavka, Naftalin, "suchý" led

Ukázka: sublimace naftalenu, jódu, o suchém ledu (TV Nova)

Desublimace (obrázky)

je přechod plynné–>pevné skupenství.
Vločky sněhu, jinovatka, námraza na okně, v mrazničce… - vodní pára ze vzduchu desublimuje na krystalky ledu.

 

    taje
1540°C
  vaří
2750°C
 
železo:
  pevné kapalné plynné
  450 kJ ohřeje 1 kg o 1°C dodám 289 kJ   dodám 6340 kJ  
 
Doplň.   taje
660°C
  vaří
2470°C
 
hliník:
  pevné kapalné plynné
  896 kJ ohřeje 1 kg o 1°C dodám 399 kJ   dodám 10500 kJ  

Proč v zimě ubývá ledu i v mrazu?
Proč se námraza tvoří na okně zevnitř (domu), zvenku (stojícího auta).
Proč "namrzá" mraznička, okno s 1 sklem v zimě?
Jak se suší banány?

Měrné skupenské teplo

udává množství tepla potřebného ke změně skupenství 1 kg dané látky.
např. lt voda = 334 kJ/kg (při ttání!), lv voda = 2260 kJ/kg (při tvaru!)

Měrné skupenské teplo je fyzikální veličina.
Značka:     l <– malé "L"  
Jednotka:  J kJ
  ––  , ––
  kg kg
čteme:  Joule na kilogram  

1 kg každé látky potřebuje ke změně skupenství jiné teplo (snadněji taje např. olovo - 23, hůře např. led - 334) - viz tabulka.

Jiné teplo potřebuje 1 kg dané látky k roztání (ltání),  jiné k vypaření při varu (lvaru).

Hledání v tabulkách

veličina: c tt tv lt lv
jednotka: kJ/(kg.°C) °C °C kJ/kg kJ/kg
cín: 0,227 232 2720 59,6 1940

Vezmu-li 1 kg tuhého cínu a zahřeji na 232 °C, pak z něho (dodáním tepla 59,6 kJ) udělám 1 kg kapalného cínu o teplotě 232 °C.
Vezmu-li 1 kg kapalného cínu a zahřeji na 2720 °C, pak z něho (dodáním tepla 1940 kJ) udělám 1 kg plynného cínu (páru cínu) o teplotě 2720 °C.

Vezmu-li 1 kg par cínu a ochladím na 2720 °C, pak z nich (odebráním tepla 1940 kJ) udělám 1 kg kapalného cínu o teplotě 2720 °C.
Vezmu-li 1 kg kapalného cínu a ochladím na 232 °C, pak z něj (odebráním tepla 59,6 kJ) udělám 1 kg tuhého cínu o teplotě 232 °C.


SROVNÁNÍ:

děj veličina  jednotka změna skupenství změna teploty vzorec
ohřev c kJ
––––
kg.°C
o 1°C Q = m.c.(t2 - t1)
změna skupenství l kJ
–––
kg
ano Q = m.l

POZN: Hodnoty c, l, ttání, tvaru jsou udávány za normálního tlaku - pro jiný tlak mají jinou hodnotu!


Změna skupenství - graf teploty v závislosti na času

Načrtni tu část diagramu, která popisuje přeměnu: led (-10°C)->voda, led->voda(10°C), voda(95°C)->pára


Výpočet předaného tepla (při změně skupenství)

Q = m.l

Q = teplo přijaté (odevzdané) tělesem hmotnosti m při změně skupenství (materiál tělesa má měrné skupenské teplo l).

PŘ: Spočti teplo potřebné k roztání 7 kg ledu, jehož původní teplota je -15°C.
(úvaha: výpočet musím rozdělit na ohřev ledu -15°C–>0°C a na tání ledu)
1. část: Ohřev ledu (-15°C)–> led (0°C):
m = 7 kg; cled = 2,1 kJ/kg.°C; t1 = -15°C; t2 = 0°C; Q1 = ? kJ
Q1 = m.c.(t2 - t1)
Q1 = 7.2,1.(0 - (-15))
Q1 = 14,7 . 15
Q1 = 220,5 kJ
<– K ohřátí ledu (-15°C)–>led (0°C) je třeba teplo 220,5 kJ.
2. část: Tání ledu (při 0°C):
m = 7 kg; lled = 334 kJ/kg; Q2 = ? kJ
Q2 = m.l
Q2 = 7.334
Q2 = 2 338 kJ
 <– K roztání led (0°C)–> voda (0°C) je třeba teplo 2338 kJ.
Q = Q1 + Q2 = 220,5 + 2 338
Q = 2 558,5 kJ
K přeměně 7 kg ledu (-15°C) na vodu (0°C) musíme dodat teplo 2 558,5 kJ.


PŘ ohřátá pára Spočti teplo, které musíme dodat 50 kilogramům vroucí vody, aby z ní byla 120°C horká pára.
(vyber potřebné: cvoda=4,2 kJ/kg.°C; cpára=2 kJ/kg.°C; lt = 334 kJ/kg; lv = 2260 kJ/kg)

PŘ tavení železa Spočti teplo potřebné pro roztavení 6 kg železa (teploty 20°C)

Skupenské teplo v praxi:


Teplotní roztažnost náčrtky

(viz 6. ročník)
Baňková masáž (rekl), nasazení horké sekyry, prázdná PET láhev se "zmáčkne" v ledničce…
Bimetal ("dvojkov"): teploměr, termostat…

POZN: Rozpínáním se plyn ochladí (vypouštění pneumatiky - studí).
Ukázka: tepel. roztažnost kuličky, baňkování, chlazení baňky, vzduchu v PET.
Tabulka roztažností - labo.

Při změně skupenství kapalina->plyn roste tlak: výbuch parního kotle, CO2 v láhvi.


Anomálie vodyAnomálie (= zvláštnost) vody

Objem všech látek při ohřívání roste. U vody také, s výjimkou  od 0°C do 3,99°C - objem vody  klesá.
Proto je v zimě:
- u dna teplejší voda s teplotou 3,99°C
- u hladiny je studenější voda a led (rybník nepromrzne ke dnu).
Díky tomu jevu vznikl život (doby mrazů přežijí mikroorganismy ve vodě).

Další výhodné vlastnosti vody:
- velké skupenské teplo - dlouho trvá, než led rozmrzne (proto nejsou časté jarní povodně)
- velká tepelná kapacita - 1 kg vody "unese" hodně tepla: kotel –> těleso, moře nasbírá hodně tepla přes léto
- při tuhnutí čistá voda může "čekat" na první shluky "zmrzlých" molekul třeba až do -5°C a pak naráz zmrzne (zatřepáním…)

Meteorologie

zkoumá a sleduje:

Podle sledování současného stavu počasí předpovídá, co by mohlo následovat (další proudění, srážky …).

Důsledky proudění vzduchu: vítr, bouře, tornádo…
Srážky = změny skupenství: déšť, sněžení, kroupy, rosa, námraza, jinovatka, mlha…
Měření: teplota, tlak, vlhkost, srážky, délka slunečního svitu, rychlost větru (anemometr)…
Jak se měří: pozemní stanice, meteorologický radar obr, meteorologický balón obr, družice.
Předpověď: ČHMI, Meteopress Medard meteogramy YR windguru pro mobil:Aladin

POZN: Části atmosféry Zeme, Průběh teploty v atmosféře
Synoptická mapa - vysvětlivky